Diferenciace hydrosféry

DIFERENCIACE HYDROSFÉRY 1

= vodní obal Země
- ve vodě vznikl život, přítomností vody naše planeta vyniká
- voda je přírodní zdroj, člověk potřebuje vodu nekontaminovanou a sladkou

- spotřeba vody na osobu: až 180 litrů denně

- největší zásoba vody je v oceánech 96%, poté v ledovcích 1,74% a v podzemní vodě 1,7%

OBĚH VODY NA ZEMI:

·      Voda → vyskytuje se ve třech skupenstvích (tekutém, plynném i pevném), mezi jednotlivými složkami fyzicko-geografické sféry dochází ke stálému oběhu vody, tento cyklus se opakuje

 

·         Oběh vody → je způsoben sluneční energií a zemskou přitažlivostí. Vlivem tepla se voda vypařuje ze zemského povrchu, z hladiny oceánů, jezer a řek. Vzdušné proudy unášejí vodní páry mnohdy na velkou vzdálenost. Při poklesu teploty dochází ke kondenzaci vodních par, které ve formě atmosférických srážek – deště nebo sněhu padají vlivem přitažlivostí na zemský povrch. Převážné množství vody, které se vypaří nad oceány, opět ve formě srážek, se vrací na jejich hladinu. Menší část srážek dopadá na pevninu, kde se z nich stává voda povrchová a podpovrchová a vrací se zpět do oceánu.

·         Rozlišují se 2 druhy oběhu vody na Zemi:

o   Velký oběh vody – nastává výměna vody mezi oceány a pevninou

o   Malý oběh vody – probíhá buď nad oceány, nebo nad pevninou

BEZODTOKÉ OBLASTI :

Značnou část povrchu pevnin zabírají bezodtokové oblasti. Příčinou vzniku těchto oblastí jsou klimatické podmínky, proto se vyskytují hlavně v subtropickém podnebném pásu. Pro bezodtoké oblasti je příznačné, že výpar vody převyšuje atmosférické srážky, takže mnohé vodní toky na jejich území neodtékají až do moře – voda se postupně vypaří nebo se vsákne do propustných hornin (Okavango v j. Africe, Austrálie Eyerovo jezero, Aralské jezero, Kaspické moře)

OCEÁNY A MOŘE:

 

       
   
 
   

Z celkové plochy povrchu Země 510,1 mil. km2 připadá na světový oceán 71% (361,4 mil. km2) a na souš 29% (149 mil. km2).

VLASTNOSTI MOŘSKÉ VODY:

 

 
 

4, Hustota – hustota mořské vody je vyšší než u sladké vody. Je závislá na salinitě, teplotě a tlaku. Nejnižší hustota – tropické oblasti (vyšší teplota a salinita), největší hustota – polární oblasti

 

POHYBY MOŘSKÉ VODY:

o   Mořské dmutí (příliv a odliv)

o   Vlnění – vzniká působením větru na hladinu. Příboj – nárazy mořských vln na pobřeží. Tsunami – vlny vyvolané podmořským zemětřesením nebo podmořskou nepočnou činností.

o    Vodní částice se pohybují po kruhových drahách zvaných orbity

o   Vlnu tvoří hřbet a vpadlina

 

o   Oceánské proudy – přenos obrovských vodních mas na velké vzdálenosti v horizontálním i vertikálním směru. Proudy se podílejí na regulaci teploty vody v oceánech, na výměně plynných látek, mikroorganismů, změnách salinity atd.

§  Teplé – pohybující se od rovníku do vyšších zeměpisných šířek (Golf.,Brazilský)

§  Studené – směřují od vyšších zeměpisných šířek směrem k rovníku (Kalifornský, Kanárský….)

 

Příčiny vzniku proudů:

  • rzdílná salinita vody v různých hloubkách
  • rozdílná teplota vody
  • slapové síly
  • proudění vzduchu v přízemních vrstvách atmosféry
  • vyrovnávání úbytku vody mezi jednotlivými oblastmi moří a oceánů
  • rotace Země

VÝZNAM MOŘÍ A OCEÁNŮ (OTCEÁNŮ):

 

1.      Doprava

2.      Rybolov

3.      Surovinové zdroje

 

1 = V prvé řadě je to námořní doprava a to především doprava nákladní, protože osobní doprava je i přes dřívější rozmach utlačena do pozadí dopravou leteckou. Nákladní doprava dnes přepraví přes 6,5 miliardy tun zboží. Z toho nejvíce připadá, asi dvě pětiny, na přepravu ropy. Její vývoz je nejvýznamnější z oblasti Perského zálivu. Dalšími přepravními materiály jsou rudy, průmyslové výrobky a potraviny. Největšími dopravními tepnami jsou spoje mezi Severní Amerikou a západní Evropou a mezi Asií a Evropou a to buď Suezským průplavem a nebo okolo Afriky.

 

2 = Další z nejvýznamnějších složek je mořské rybářství, které tvoří asi tři čtvrtiny přímého ekonomického zisku z moří. Nejvýznamnější loviště jsou v místech, kde je hodně kyslíku to je v místech, kde se setkává voda slaná a sladká a tam kde se potkávají mořské proudy. Proto se dnes přes 90% úlovků získává na 20% celkové rozlohy oceánu. Nejvýznamnější místa rybolovu jsou Biskajský záliv, moře okolo Islandu a jižní cíp Labradoru v Atlantiku a pobřežní vody USA, Chile, Peru a především Japonska v Tichém oceánu

 

3 = Významná je také těžba podmořských ložisek ropy a zemního plynu. Nejbohatší jsou naleziště u břehů Velké Británie a Norska. Ročně se zde vytěží okolo 120 milionů tun ropy.

 

         4.  Voda = život

 

- světový oceán je hlavním zdrojem sladké vody pro pevninu (atmosférické srážky). Fytoplankton = produkce 30-50 % kyslíku v atmosféře. Zdroj potravin. Mořská voda jako surovina = sůl. Energetický zdroj = přílivové + vlnové + příbojové elektrárny.

+ problém znečištění oceánů ropnými produkty (skládka).

 

Voda ve sněhu a ledu:

Sníh
Druh atmosférických srážek, který vzniká kondenzací par v ovzduší. Tvoří sněhovou pokrývku. Firn je sníh, který jednou roztál, ale zase zmrzl.
Sněhová čára – označuje území se souvislou sněhovou pokrývkou.
Čára věčného sněhu je trvalá sněhová čára, nad kterou sníh rozmrzá jen zřídka a výjimečně.
Výška čáry je závislá na zeměpisné šířce (stoupá směrem od rovníku) a na kontinentalitě klimatu.

Led
Vzniká zmrznutím vody či kondenzací vodních par v ledové krystaly, popř. přeměnou sněhu.

Led existuje v mnoha formách, např.:

ledové krystaly + kroupy + jinovatka + námraza + kra + rampouch

 

LEDOVEC - musí být nad sněžnou čarou a musí mít  být dostatečné množství srážek

a) Pevninské - pokrývají velkou část pevniny - Antarktida ( 13 mil.km),Gronsko,část Islandu

-vlivem gravitace se posouvá směrem k moři (oceánu)

- voda ledovec nadlehčí a dojde k odlomení -> plovoucí ledové kry ( směrem k rovníku až roztají)

-nebezpečí - led má stejnou hustotu jak voda ,část na povrchu,zbytek pod vodou -> námořní doprava

 

b) Horské - plošně menší a vznikají na vrcholcích velehor ( Himaláje,Alpy) -> také se pohybují do údolí -> vliv na vzhled údolí ( Trogy) -Jungfrau,Dachštajn

 VODY POVRCHOVÉ      

Povrchovými vodami se rozumí všechny vody, které odtékají nebo jsou zadržené v přirozených či umělých nádržích. Pocházejí ze srážek nebo z pramenů, popř. tajícího ledu. Voda v sobě obsahuje vždy příměsi: chemické látky a minerály (chlorid sodný, sírany, železo)

               Vodní toky:  voda pocházející z atmosférických srážek se částečně vypaří, částečně vsákne a částečně odteče. Odtok může být nesoustředěný, tzv.ron, nebo soustředěný do stružek a koryt vodních toků

- pramen - místo vzniku vodního toku

- řeky - spojení několika menších toků

- říční síť - soustava vodních toků na určitém území

- povodí - území, ze kterého vodní tok odvádí povrchovou i podpovrchovou vodu

- rozvodí - hranice mezi jednotlivými povodími

- rozvodnice - myšlená čára vyznačující hranici mezi sousedními povodími