Kartografie
Kartografie
- vědní obor, který se zabývá tvorbou, zpracováním, technikou výroby a využíváním map
· Mapa = je zmenšený rovinný obraz zemského povrchu, zkreslený
· Glóbus = zmenšený trojrozměrný kulový model Země, u glóbu nedochází ke zkreslení, nevýhoda je že se vyrábí pouze v malém měřítku a špatně se s ním manipuluje
· Atlas = soubor map
Ø Kartografické zobrazení geografických map
o Jestliže se při sestrojování zeměpisné sítě používá promítání, označuje se kartografické zobrazení jako projekce
o Při zobrazování většího území do roviny mapy musíme brát vždy v úvahu zakřivení zemského povrchu
o Kulovou nebo elipsoidickou plochu nelze rozvinout do roviny mapy bez zkreslení, musíme vždy počítat s deformací délek, ploch i úhlů, řeší matematická kartografie
o Podstatou kartografického zobrazování je zobrazit kulovou plachu glóbu v rovině mapy tak, aby se omezilo zkreslení
o Kartografické zobrazování se rozděluje podle následujících kritérií: podle zkreslení, polohy konstrukční osy a podle druhu zobrazovací plochy
1. Podle vlastností kartografických zkreslení se rozlišují kartografická zobrazení na plochojevné, úhlojevné, délkojevné a vyrovnávací
a. Plochojevná zobrazení = stejnoplochá, zachovává nezkreslené plochy, ale zkreslují úhly a délky; vhodné pro srovnání velikosti různých území
b. Úhlojevná zobrazení = stejnoúhlá, nezkreslují úhly a zachovávají tvar, ale zkreslují plochy a délky
c. Délkojevná zobrazení = stejnodélná, zachovávají stejné délky, ne na celé mapě, ale jen v určitých směrech (podél poledníků nebo rovnoběžek)
d. Vyrovnávací zobrazení = kompenzační, tlumí zkreslení ploch a úhlů, tato zobrazení jsou vypočtena tak, aby zkreslení úhlů a ploch bylo pokud možno v rovnováze
2. Podle polohy konstrukční osy se kartografická zobrazení rozdělují
a. Zobrazení v poloze normální (pólové) – konstrukční osa roviny, válce nebo kužele je shodná s osou glóbu
b. Zobrazení v poloze příčné (transverzální) – konstrukční osa leží v rovině rovníku
c. Zobrazení v poloze obecné (šikmé) – konstrukční osa prochází středem glóbu v libovolném směru (jiném než u polohy příčné nebo normální)
3. Podle druhu zobrazovací plochy se kartografická zobrazení rozdělují
a. Azimutální zobrazení – zobrazovací plochou je rovina, kulová plocha glóbu se převádí přímo do roviny mapy, vhodné pro mapování polárních oblastí (❶)
b. Válcová zobrazení – zobrazovací plochou je plášť válce, kulová plocha glóbu se převádí do pláště válce, který se potom rozvine do roviny, zobrazení je vhodné pro mapy území, které je protáhlé podél hlavní kružnice (❷)
c. Kuželové zobrazení – zobrazovací plochou je plášť kužele, kulová plocha glóbu se převádí do pláště kužele, který se potom rozvine do roviny mapy, zobrazení je vhodné pro mapování území, které je protáhlé podél vedlejší kružnice (❸)
d. Obecná zobrazení – zobrazení, u kterých je geografická síť odvozena podle matematických požadavků, obecná zobrazení se většinou používají pro mapy světa na jednom listu
Ø Vznik map
o Mapy původní (originální) – přímé měření v terénu
o Mapy odvozené – zpracovány z původních map s použitím generalizace
o Práce spojené se vznikem mapy:
§ Astronomické práce – cílem je určit pro celé mapové území, co nejpřesnější zeměpisnou polohu základních bodů
§ Geodetické práce – doplňují body hustou sítí bodů – pokryjí celé mapové území – základem trigonometrická síť; délka podle vzdálenosti a významu: Nivelace – měření nadmořských výšek
§ Topografické práce – jsou v terénu, letecké snímky – dávají mapě obsah a dokumentují
§ Kartografické práce – zpracovávají výsledky topografických prací, vytvářejí tzv. čistokresbu výsledné mapy
§ Reprodukční práce – završení procesu tvorby mapy – lepší vlastnosti (barevné značky, technologie počítačového zpracování) – geografové
Ø Obsah map
o Žádná mapa není přesně jako povrch – generalizace = zjednodušení obsahu mapy
§ Matematické prvky tvoří zeměpisné souřadnice, měřítko a mapový rám
§ Geografická síť – síť poledníků a rovnoběžek
· Rovnoběžky – vyjadřují zeměpisnou šířku, jsou to kružnice
· Poledníky – nultý poledník je základ, dělí Zemi na západní a východní polokouli
§ Polohopis – znázorňuje vzájemnou polohu objektů zemského povrchu v horizontálním směru (hlavní složky – pobřežní čáry, vodstvo, dopravní linie, hranice, sídla, vegetační porosty)
· Liniové značky – vodní toky, železnice, státní hranice, cesty
· Plošné značky – lesy, pouště, oceány, jezera
· Bodové značky – města, zemědělské produkty, nerostné suroviny
§ Výškopis – vyjadřuje výškové poměry a tvary reliéfu (vrstevnice, stínováním a barevnými vrstvami)
· Výškové body – trigonometrické body, nivelační body, jsou podkladem pro obsah mapy; kóty = přesná nadmořská výška konkrétního bodu
· Vrstevnice – spojnice míst stejné nadmořské výšky
· Barevná hypsometrie – vyjadřování členitosti pomoci barevných odstínů
§ Toponomastika = zabývá se studiem zeměpisných jmen
§ Kartografické vyjadřovací prostředky
· Bodové značky – geometrické obrazce a symboly, slouží ke znázornění objektů, jejichž délku ani šířku nelze v měřítku mapy vyjádřit; např. výškové body, důležité budovy, továrny, myslivny, pomníky, prameny…
· Čárové značky – souvislé čáry a uspořádané řady obrazců, znázornění dlouhých objektů, jejichž šířka je zanedbatelná – vodní toky, komunikace, hranice, elektrické vedení; izolinie = spojnice míst o stejné hodnotě nějakého jevu
· Plošné značky – vymezené plochy odlišené barvou nebo rastrem; znázorňují zahrady, lesy pastviny, pole močály vinice…
· Kartogram – kartografická kresba územní jednotky, na které jsou plošnými značkami nebo barevnou škálou znázorněny statistické údaje (hustota zalidnění, zalesnění)
· Kartodiagram – kartograficky znázorněný územní celek, v jehož centru je umístěn diagram, vyjadřující kvantitu nebo kvalitu určitého jevu
Ø Druhy map
o Mapy jsou vyjadřovacím prostředkem nejen v geografii, ale také v dalších oborech
§ Podle měřítka se mapy dělí na mapy velkého, středního a malého měřítka
· Mapy velkého měřítka (plány a topografické mapy) do 1:200 000
· Mapy středního měřítka – od 1:200 000 do 1:1 000 000
· Mapy malého měřítka – nad 1:1 000 000
§ Podle obsahu se mapy rozdělují na mapy s topografickým obsahem a mapy tematické
· Mapy s topografickým obsahem – znázorňují vzájemně vyvážené přírodní a společenské jevy
o Podrobné mapy velkých měřítek do 1:5 000 (mapy katastrální zachycují pozemkové vlastnictví)
o Topografické mapy – přesné mapy velkých a středních měřítek od 1:10 000 do 1:500 000 (úřední mapy pro potřeby státu a armády)
o Obecně geografické mapy – přehledné mapy převážně malého měřítka, které znázorňují velké územní celky, tj. obecně geografické mapy tvoří hlavní náplň atlasů světa
· Mapy tematické – nejpočetnější skupina map
o Mapy přírodních jevů (mapy fyzicko-geografické, geologické, meteorologické, hydrologické atd.)
o Mapy společenských jevů (mapy ekonomicko-geografické, silniční, železniční, mapy obyvatelstva atd.)
o Ostatní tematické mapy (mapy životního prostředí, turistické, dějepisné, atd.)
§ Podle účelu
· Mapy pro hospodářskou výstavbu (mapy plánovací, projekční atd.)
· Mapy vědecké (mapy vědeckého bádání)
· Mapy vojenské (mapy užívané v armádě)
· Školní mapy (nástěnné obecně geografické mapy)
· Atlasy (soubory map zpracované do jednoho celku)